Aktuálně ve stanici

10.12.2007
Do měst se šíří volně žijící druhy ptactva i zvířat

Díky mnohdy příznivějším životní podmínkám a také dostatku potravy, míří do měst stále více dříve zde nevídaných živočichů, kteří byli známi z volné přírody. Upozornil na to dnes mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Josef Duben. Noví obyvatelé měst v nich totiž podle mluvčího nacházejí na rozdíl od volné krajiny spoustu úkrytů i dostatek jídla. „Již jsme si zvykli na všechny možné hlodavce, na dnes už pro město charakteristické ptáky, vrabce, holuby, kosy, sýkory a další pěvce. Ale na místech dosud nezastavěných periferií, bývalých továren a skládek, ale i ve vnitřní městské zeleni či u vody už není žádným překvapením spatřit z ptáků straku, sojku, kavku, ale i krahujce, poštolku, labuť či kormorána; ze savců pak netopýry, kunu, lišku, králíky i zajíce,“ uvedl Duben.
To podle něj některé lidi znepokojuje a uvedená zvířata vnímají jako ohrožení, zejména v souvislosti například se vzteklinou, ptačí chřipkou, tuberkulózou, tularémií, salmonelózou a dalšími onemocněními, která mohou být za určitých okolností přenosné ze zvířete na člověka.
Přímé ohrožení lidského zdraví z kontaktu s volně žijícími živočichy při dodržování základních hygienických návyků ale podle Dubna člověku nehrozí. Tyto návyky je třeba utvrdit zejména u dětí, že není vhodné se dotýkat neznámých zvířat, ať již se jedná o ta domácí např. psy, kočky, ale i volně žijících, a samozřejmě je se ani nesnažit chytat Většina volně žijících zvířat má snahu před člověkem uprchnout. Nezbytnou manipulaci, zejména pokud se jedná o zvíře uhynulé, je nejlépe nechat na odbornících.
Není-li si někdo jistý při posouzení chování zvířete, či posouzení potenciálního rizika, je určitě vhodné si vzpomenout, že je celá řada možností, kde se dovolat pomoci, kde získat informace. Určitě pomohou orgány státního veterinárního dozoru, tj. místně příslušné krajské veterinární správy, pokud jde o Prahu Městská veterinární správa v Praze, aktuální informace lze najít na webových stránkách Státní veterinární správy - www.svscr.cz, lze kontaktovat Ústřední komisi pro ochranu zvířat- www.ukoz.mze.cz, obrátit je možné se na Městskou policii, její odchytové odborníky, na odbory životního prostředí, soukromé veterinární lékaře, na pracovníky útulků, stanice pro hendikepované živočichy, na Českou společnost ornitologickou (www.birdlife.cz). Možností, jak se dozvědět seriózní informace je celá řada.
Při kontaktu s volně žijícím živočichem ale i domácím zvířetem, které se podivně chová, je třeba být vždy obezřetný. „Jedním z častých průvodních projevů onemocnění zvířete je ztráta plachosti a zejména se to projeví u divokých, tj. volně žijících zvířat. Ztrátu plachosti ale nelze zaměňovat s krotkostí. Krotkost je vlastnost, kterou nabude zvíře po dlouhodobém kontaktu s člověkem. A to na základě jeho cílené a zpravidla odborné činnosti. Podezřelá jsou tedy zvířata, který ztratila svou „divokost“, tedy plachost, tj. přirozenou nedůvěru k člověku,“ konstatuje mluvčí.
Agris, 16.11.2007

1.9.2007

Vypouštění poštolek obecných s vysílačkou. V naší stanici probíhá projekt na monitoring vypuštěných uzdravených zvířat zpět do volné přírody. Ke sledování se používají miniaturní vysílačky, které se připevní na tělo živočicha, tak aby mu nepřekážely v pohybu (na záda ve formě batůžku, na ocasní pera, jako obojek na krk a podobně). Jejich signál se pak zachytí pomocí antény a přijímače. Tím se sladuje úspěšnost plnohodnotného začlenění zpět v přírodě.

1.9.2007

Vypouštění poštolek obecných.

17.6.2007
Čáp černý

Čáp černý je přiotravený pravděpodobně z hnojniště (zbytky nalezeny v dutině zobáku).

10.6.2007
Krmení­ srnčete

Letos jsme již při­jali do stanice 7 ks srnčat, ne vždy se jedná o opuštěná mláďata. Proto platí­ zásada na mláďata savců nesahat!

19.5.2007
Pěnice černohlavá

Krmení mladých pěnic černohlavých pomocí­ stří­kačky a sondy.

19.5.2007
Kalous ušatý

Mláďata kalousů ušatých

19.5.2007
Puštík obecný

Krmení puští­ka obecného, mláděte vypadlého z hnízda.